Bělá slovem a obrazem

Katastrální území Bělé má společnou hranici s Novou Vsí, Lomnicí nad Popelkou, Libštátem, Zvonkem a jeho součástí Tamplí a Starou Pakou (Ústí, Roškopov, Karlov).

První písemná zpráva o Bělé je z roku 1533. Osídlení, které zde bylo dříve je téměř jisté, není však doložitelné. Název obce je odvozen od protékajícího potoka Olešky, vlévající se v Semilech do Jizery. Staročeská „bielá“ znamenalo naše bílá. Čistá bílá voda se také nazývala „bielá“ Odtud možný název obce. Vývoj obce byl závislý na historickém vývoji naší země. Obce se neblaze dotkla poslední etapa Třicetileté války. V roce 1635 bylo v Bělé 48 stavení. V roce 1654 (šest roků po jejím konci) je udáváno jen 25 obytných a 4 pusté usedlosti. V 17. století byl bělský rychtář před kumburskou vrchností jakýmsi mluvčím Tample, Ústí a Syřenova. Koncem 18. století postavení bylo omezeno jen na Syřenov.

Život lidí se odvíjel od zemědělské výroby založené na ruční práci, málo výkonné práci zvířat a velmi nízké užitkovosti živočišné a rostlinné produkce. Podmínky pro zemědělskou výrobu v 18. století byly charakterizovány takto: „Pole jsou v kopcích, hromady kamení, půda je křemitá a písčitá. Na kopcovité pozemky se hnůj vozí čtyřspřežím. Obyvatelstvo se zaměstnává polním hospodářstvím, v zimě tkalcovstvím. Vyváží se len a obilí.“

V roce 1856 byla přes Bělou zprovozněna pardubicko-liberecká dráha. V roce 1870 vesnici protnula dráha z Chlumce nad Cidlinou do Turnova. Dnes je nepředstavitelné, že obě zastávky byly otevřeny až v roce 1905. Výstavba druhé dráhy vyvolala rozsáhlou přestavbu horní části obce. Klenutý most přes Olešku byl u hospody „Pakárny“. Odtud vedla prašná cesta na Ústí přes Šulcův dvůr. Dnešní rozcestí na  Tampel a Ústí vyvolala stavba této trati. Jelikož musela železnici ustoupit i zvonice, byla v roce 1873 postavena kaple. V roce 1880 byl zřízem hřbitov. Do té doby Bělá pohřbívala své mrtvé v Nové Vsi. Výraznou stavbou  v této části obce je budova bývalé školy z roku 1895.

Dějiny školy v Bělé jsou následující. Škola v Bělé byla zřízena v roce 1750. Učilo se ve velmi skromných podmínkách v budově blízko Krausových. Ani budova na místě dnešního domu Krausových z roku 1814 neodpovídala zdaleka dnešním představám o škole. Záviděníhodný snad by dnes mohl být jen počet dětí. V roce 1883 122 školou povinných. Historie školy v Bělé skončila v roce 1985. Posledních 6 až 7 žáků první až třetí třídy přešlo do školy v Libštátě.

Velkým zásahem do života lidí v Bělé byla 1. světová války. Zmobilizováno bylo 122 mužů, což představovalo 16% ze všech obyvatel. Z nich 22 padlo, nebo bezprostředně zemřelo na následky zranění a nemocí vyvolaných pobytem na frontách. 9 bylo válečných invalidů, 12 vstoupilo do československých legií. Někteří se z války vraceli  po 4 až 6 letech. Samostatnou kapitolou by byly rekvizice potravin, zvonů atd.

V roce 1921 bylo přes Bělou postaveno primární elektrické vedení z Poříčí do Lomnice nad Popelkou. První žárovky se v Bělé rozsvítily až 18. srpna 1927.

V roce 1932 byla postavena další budova charakteristická při střed obce. Byla to budova Kampeličky – dnes Obecního úřadu Bělá.

Plynulý vývoj zaběhnutý po rozpadu Rakousko – Uherska byl přerušen 2. světovou válkou. V Bělé nedošlo k tragediím v podobě padlých jako tomu bylo v 1. světové válce. O svoji hrůznou tvář se válka v Bělé postarala strachem lidí z toho, jak vše skončí. Reálnější dopad měla na některé mladé lidi, kteří byli odvedeni na kopání zákopů a nucené práce do Německa. Ve válečných letech protektorátu žila obec svým životem zemědělských usedlostí a prací dělníků pro válečnou výrobu a to  v Nové Pace a Semilech, V obci byl založen na sále v hostinci u zastávky lágr a bylo zde ubytována 60 žen z různých míst v Čechách. Dojížděli do Nové Paky (Daimler-Benz a Simenz) vyrábět součástky pro letecký průmysl. V této době bylo v obci několik drobných živnostníků, kovář, kolář, cementárna, šicí dílna, 2 pekaři, prodejna potravin, mlékárna pro sběr a prodej mléka, 3 mlýny a 4 hospody. Ihned po skončení druhé světové války nastal obchod našich občanů do pohraničí. Z obce odešlo přes dvěstě obyvatel, nastal svobodný život. Jak jsem již uvedl, drobní řemeslníci a hospodáři začali rozvíjet svoji činnost. Avšak v únoru 1948 nastal velká změna, postupné rušení živností zemědělců. Bylo ustaveno JZD Bělá pro Bělou, Svojek a Tampel - a sem zahrnuti všichni soukromí  zemědělci. Později byla družstva sloučena do ADV Libštát.

Obec si postupně žila svým způsobem, správa obce pod Národním výborem zajišťovala chod obce, 1 hospoda, 1 obchod potravin vše pod Jednotou Jilemnice.

V 70 letech nastala akutní potřeba dodávek pitné vody, většina studní v obci byla zemědělskou činností znečištěna a proto bylo rozhodnuto zajistit vybudování vodovodu v obci. Na základě geologického průzkumu ing. Žitného z Prahy, bylo rozhodnuto vybudovat pod hoření zastávkou ČSD hluboký jímací zářez v délce 60 m, jímací studně a čerpací stanici. Dále byl vybudován rozvod po obci a nad areálem ADV byl vybudován podzemní 50 m3 vodojem. Voda nebyla kvalitní, stále se muselo chlorovat, proto bylo jednáno s VAKem  Turnov o předání hloubkového 60ti metrového vrtu (původně budovaného pro Lomnici). Vrt byl obci převeden, byla vybudována nová čerpací stanice, osazena 16ti stupňovou nautilou, automatickým chlorováním (zatím nepoužíván). Voda je stále bez závad a pitná. V obci je napojeno 81 domů a celý areál ADV (jatka, kravín, dílny a drůbežárny). Některé domy na Kavkazu jsou zapojeny na vodovod Svojek. Tímto řešením byl vyřešen dlouhodobý problém s pitnou vodou.

V roce 1984-1985 byla provedena celková rekonstrukce elektrifikační sítě v obci. Vybudována 4 trafa a do obce přivedeno vysoké napětí, tím konečně obec získala řádný přísun proudu. Současně s touto akcí byla provedena generální oprava veřejného osvětlení ze žárovkové na výbojkové.

V roce 1997 proběhla v naší obci telefonizace  a to kabelovým připojení z ústředny z Lomnice nad Popelkou. Ke každému doby byl přiveden telefonizační kabel, a kdo měl zájem mohl se připojit. Celkem bylo napojeno 58 domů, další linky obce a ADV. V této době obecní zastupitelstvo prozíravě využilo výkopu a připoložilo kabel pro rozvod kabelové televize po celé obci. Práci provedla společnost KATRO Semily, která naši kabelovou televizi provozuje. V obci dříve nebyl skoro žádný příjem a nyní máme na výběr z mnoha českých i zahraničních televizních programů.